Studnicí, z níž plnými doušky nabírám novou energii, je především moje rodina. Pak ale i práce a záliby. Každá z těchto oblastí mě naplňuje po svém a tvoří pevné pilíře mého života.

Rodina je pro mě skutečným přístavem, odkud vyplouvám a kam se zase vždy vracím. Někdy unavený, někdy méně přítomný, než bychom já nebo moji blízcí chtěli, ale vždy s vědomím, že právě kvůli nim a díky nim tu jsem. 

Práce mě baví, dává mi smysl a dokázal jsem ji vybudovat tak různorodou, že se stále považuji za nadšence, který se v ní nenudí a má to štěstí že dělá, co jej baví. Detektivní dobrodružství při rozplétání příběhů a osudů lidí, s nimiž se potkávám, je pro mě stále stejně úžasné a inspirativní jako před lety. Učím se pokoře, učím se více naslouchat a více se ptát. A mnohem méně interpretovat, radit a soudit. 

Nekonečnou inspirací pro pochopení člověka a jeho vztahů nacházím ve filosofii, historii, světové mytologii a v mém od dětství neutuchajícím zájmu, egyptologii. 

Kreativní složku mé osobnosti naplňuje focení, jehož vděčnými objekty jsou členové mé rodiny. Honba za zachycením okamžiku manželky nebo našich dvou synů – k jejich velké radosti – se pro mě stává vítanou změnou z každodenní rutiny. Stejně tak práce se dřevem, zájem o architekturu nebo design je pro mě osvobozením v sebevyjádření. Kombinování nesourodých prvků art deca nebo funkcionalismu s venkovským stylem a materiály jako je dřevo, cihla nebo kámen, to je moje. A pak ta výsledná radost! Prostě k nezaplacení. Jsem rovněž amatérským pěstitelem a zahrádkářem, jehož zuřivou péči přežije jen málokterá rostlina. 

Mým velkým přáním je napsat jednou román. A to i přes ten nedostatek, že neumím pořádně psát. Však se také v mé hlavě i na dně šuplíků pod nánosy prachu krčí mnoho nejrůznějších nápadů, myšlenek, dokončených i rozpracovaných knih. Většina je jich odborná nebo pro širokou veřejnost, ale jedna je i čistě beletristická. Tak třeba jednou…